“Ta tmavá barva na pozadí je tam proto, že to tak chce můj avatar!”
“Gratuluju. Právě jsi ušila web na míru jedné konkrétní osobě, která ani neexistuje…”
Přiznám se. Serou mě samozvaní (a samozvané) guru online marketingu, jež si přečetly 2 kapitoly marketingové knížky nebo e-book zdarma zahraniční marketingové hvězdy, a teď “strategicky” a zcela jednobarevně radí ostatním, jak na to podle experta. Rozuměj jich samotných. Moje oblíbené téma pro aktuální kvartál je branding (o tom si povíme zase příště) – a samozřejmě avatar.
Kdybyste nevěděli, co to je – tak to si takhle sednete ke stolu, vezmete si klávesnici nebo tužku a papír, a popíšete si něco mezi vaším ideálním zákazníkem a očekávatelnou realitou, která vám mezitím bude neodbytně poťukávat na zadní stranu mozku a vracet vás zpět na zem…
Hlavně musí mít jméno, třeba Běta Prošková. Celý, samozřejmě.
Zajímá vás o něm pochopitelně úplně všechno. I to, jestli čte ráno noviny, chodí spát před desátou a bere prášky na prostatu – i když nic z toho s vaším byznysem nijak nesouvisí. Ale chcete prostě vyčerpávající přehled.
Na míru avatarovi pak děláte úplně všechno. Samozřejmě začnete tím brandingem, to je důležitý – a pak pro něj píšete popisky k produktům, blogové články, sázíte obsah na instagram a facebook… Prostě všechno.
No…
Úplně narovinu – koncept avatara samozřejmě není až taková ptákovina. Pokud se avatar nastaví dobře, dá se s tímhle konceptem velice úspěšně pracovat a má nejeden způsob využití. Ovšem to byste museli vědět hlavně to, že výše popsaný proces není výstup, ale začátek – abyste se měli od čeho odpíchnout.
Po něm následuje uživatelský výzkum:
- Ptáte se svých stávajících zákazníků (máte-li jaké)
- Ptáte se svého obchodního oddělení (máte-li jaké), jak vypadají reální zákazníci
- Analyzujete data, která máte (v závorce jako obvykle)
- Uděláte dotazníkové šetření, uspořádáte focus group (vygooglete si to, prosím)
- Nahodíte Facebook reklamu a koukáte se, kdo kliká a konvertuje
- Mrknete se, jak vypadá běžný zákazník konkurence
- …
Tady už byste měli zjistit, jak moc jste se s původním avatarem sekli. Nebo že jste se nesekli – ale z výzkumu se vám vyrýsovalo 5 dalších, se kterými musíte počítat.
V ideálním případě byste teď měli začít ještě jednou od začátku a použít jinou metodu, než napoprvé (existuje řada persona generátorů, které s tím umí pomoci).
Teď můžete skutečně začít pracovat se svým avatarem a tvořit obsah jemu (či spíše jim) na míru. Tady už totiž oslovujete dostatečný okruh reálných lidí, nikoliv jednu fiktivní osobu.
Ale já teprve začínám!
Jak to mám udělat, když nemám zákazníky ani budget na průzkum?
Easy peasy. Vybodněte se na to. Na avatarovi váš byznys nestojí.
Pomáhá to (když je definovaný dobře), ale přežijete bez něj.
Jestli chcete alespoň nějaký terč (pardon, zacílení) – definujte si cílovku. A ideálně i niku. A ověřte si to.
Cílovku klidně odhadněte od stolu (alespoň něco o svých potenciálních zákaznících snad víte). Pokud máte alespoň trochu specifické zaměření, zkuste i niku – má-li to smysl (to znamená, že když je vaším tématem dieta, je jednodušší zaměřit se na niku keto nebo dělená strava, než se prát s velkými hráči, kteří jedou diety jako celek).
A jak to ověříte? Pusťte pár stovek do reklamy. Pokud to neumíte, zkuste alespoň nastavit 2 stejné reklamy na vámi definovanou cílovku – a na téměř nefiltrované publikum (pokud prodáváte náušnice, klidně miřte jen na ženy). Pak porovnejte výsledky.
Český trh je malý. Neprodáváte-li náhradní pérka do soustruhu, vaše od stolu definovaná cílovka může zbytečně opomíjet reálnou klientelu, která se schovává v jiné škatulce.
A ta hlavní rada? Nezabývejte se do začátku ptákovinami, na kterých váš byznys nestojí. Je dobré vědět, kdo je váš zákazník. Ale v první řadě potřebujete mít produkt, který si je daný (reálný) člověk schopen koupit. Protože se dostane na váš web, najde ho a zvládne úspěšně projít nákupním procesem. A samozřejmě – nezavře váš web v prvních 6 vteřinách, protože na něm máte něco ušitého příliš těsně na míru vašemu fiktivnímu avatarovi…
PS: Btw – skutečně se vaše “můj avatar to takhle chce a potřebuje” nerovná “mně se to takhle líbí”? Just sayin’…
